Moderní sporrtestery prošly za poslední dobu velkým vývojem. Mnoho společností nabízí špičkové přístroje, které nám nabízí mnoho užitečných parametrů k řízení tréninků nebo jejich analýze. Protože každý sportovec si své favority vždy najde a tendenční snaha je přeceňovat jednotlivé údaje z naměřených přístrojů a dělat z nich absolutní závěry, zaměřil jsem se na analýzu některých biomechanických parametrů během jednotlivých typů zatížení a jejich komparaci.
Každý běžec, který sleduje trend vývoje přístrojů a jde s dobou, zaznamenal vývoj wattmetrů pro řízení běžeckého tréninku a uchyluje se tímto směrem. Tyto wattmetry dnes dokáží podat informaci jaký výkon, ve fyzikálním slova smyslu, dokážeme vyprodukovat během zatížení. Kromě toho dnes víme, že řízení některých typů tréninků je podle wattmetrů mnohem efektivnější a přesnější než měření podle srdeční frekvence (intervaly, kopce, fartleky v členitém terénu – rekce SF/wattů na změnu profilu terénu – skvělé i pro začátečníky). Cílem není popisovat tyto jednotlivé biomechanické údaje a princip jak tyto wattmetry fungují, nýbrž laicky podat náhled na komparaci mezi jednotlivými přístroji a eliminovat tendenci přeceňovat jednotlivé parametry.
K porovnání wattů, biomechaniky a odezvy srdeční frekvence jsem využil tyto přístroje - nejnovější přístroj Stryd wind (při hodnocení výkonu umí zohlednit vliv větru), Garmin 645 (optický senzor pro měření SF) s podem pro měření výkonu a mnou dlouhodobě ověřený a používaný Garmin 920XT.
U prvního tréninku jsem ke komparaci použil Strydy wind a Garmin 645. U druhého intervalového tréninku jsem přidal k porovnání Garmin 920 XT.
Z naměřených parametrů můžeme vyčíst, že hlavní rozdíly v naměřených hodnotách jsou především ve wattech, kdy rozdíl mezi těmito přístroji někdy činil až 100 wattů! U souvislého běhu u rozklusání a vyklusání a u úseků cca 5:00 min/km můžeme pozorovat větší přesnost a menší rozdíly v naměřených wattových hodnotách u Strydu wind. U garminu 645 je zde mnohem větší variabalita ve všech parametrech, které mezi sebou navzájem korelují. Hlavní rozdíly v biomechanických parametrech byly viditelné především u vertikální oscilace, kdy přístroje Garmin mají tendenci hodnoty nadhodnocovat (vztaženo k výkonnosti běžce a jeho úrovně techniky). Kadence a délka kroku se u všech přístrojů pohybovala podobně, velký rozdíl tak byl zákonitě v době kontaktu nohy se zemí, kdy u nižší oscilace byla naměřena delší doba kontaktu s podložkou.
Zajímavostí, nejen pro začátečníky, kteří ještě nepracují s wattmetry, je záznam wattové a oscilační křivky. Ze záznamu můžeme vidět a usuzovat, že při výkonu 292 wattů/tempo 4:40 min/km drží běžec konstantní výkon bez větší variability. Oscilace v průběhu úseku je též téměř neměnná. Můžeme tedy usoudit, že běžec je na toto tempo zvyklý a běhá ho pravidelně. Další stupeň a zrychlení na 313 wattů/tempo 4:23 min/km ukazuje, že běžec už na toto tempo není tolik adaptován a dochází tam k větší variabilitě měřených hodnot (i dalších parametrů, které nejsou nyní součástí záznamu). Je to další užitečný nástroj k řízení tréninku a hodnocení afektivity běhu.
292 wattů / 4:40 min/km
Závěr:
Smyslem této komparace nebyl popis proč a jak využívat wattmetry, biomechanické údaje a co v praxi znamenají a jak s nimi pracovat. Dnes, ale dle mého názoru, vnímat pouze srdeční frekvenci a tempo k řízení a analýze tréninku úplně nestačí. Z hlediska posouzení efektivity řízení tréninků nebo používané techniky běhu, náročnosti a ekonomiky běhu (biomechanické parametry) a např. ortopedického zatížení (obzvlášť pokud při běhu dochází k přetížení a vznikají zdravotní problémy), jsou to velmi užitečné informace. I přesto, že jednotliví výrobci se snaží tyto hodnoty neustále zpřesňovat, jejich logaritmy a tyto různé výpočty mohou být a jsou různorodé. Proto všem doporučuji už dlouhodobě, pokud máte svůj wattmetr nebo sporrtester s optickým senzorem (tuto komparaci u daných přístrojů poskytnu v dalším pokračovaní) a podstupujete různé zátěžové testy k určení tréninkových zón, použijte jej u zátěžových testů! Sledujte dlouhodobý trend vývoje těchto a dalších nabízených parametrů u vašeho zařízení. Neporovnávejte s jinými přístroji. A hlavně! Nepřeceňujte tyto parametry a nenechte se pohltit čísly a softwary výrobců, kteří generují i online tréninky jako absolutními a zásadními veličinami. Vnímejte u všeho své tělo! Z této komparace mi vyšlo, že pro řízení tréninku a pro analýzu těchto dat, budu využívat především údaje ze Stryd wind. Všechno to jsou velmi cenné informace.