Když mĕ Vašek požadal o zhodnocení našich "9ti redukčnich mĕsíců", tak mě nejdříve napadlo, že nejsem zrovna typ, co by se nĕkde vypisoval, jak a co prožíval a prožívá, ;) ale ale...
Teď sedím u bazénu po skvĕlých 3km a citim se jako "nad člověk"...vypíšu se...tady,kde jsem se nakopla a kde mi je nejlīp.
Od dĕtství jsem dost sportovala,zúčastnila každého závodu, akce..- podle znamých, rodičů...jsem byla tak trochu hyperaktivní. S nástupem do zamĕstnání se intenzita začala snižovat, až jsem přestala sportovat úplnĕ.Po dvou porodech jsem veškerý volný čas smĕřovala na aktivity s dĕtma. Loni na jaře, po dovolené na horách, kde jsem brázdila kopec na lyžích za naší ani ne 3 letou Luckou nestihajíc její šusové tempo do lesa, jsem si řekla, že je opravdu na čase se sebou nĕco dĕlat!
S Vaškem jsem se sešla koncem dubna, můj cíl byl naprosto jasný - dostat se zpátky do mého "bývalého" tĕla, kondice a psych.stavu. Po prvnim přemĕření a sdĕlení mého cíle jsem čekala, že to se sporťákem asi sekne... :) ,ale mile překvapil a přistoupil k tomu jako profīk.
Vysvĕtlil jak začneme, sestavil jidelniček, treninkový plán...byl to docela fičák ten úvod,ale s maximalní podporou manžílka a dĕtiček, jsem do toho pomalu vplula. Poznala jsem, jak velký je rozdíl cvičit s pomocí osobního trenéra. Nejen, že mĕ neustále kontroluje, jestli cviky provádím správnĕ a tudíž s maximálním efektem, ale také dokáže perfektnĕ motivovat, když jsem zrovna nemĕla náladu nebo mĕla tendenci nĕco vzdát.( já se teda jen tak nečeho nevzdám, radši umříít ;) ) ...Trénink s Vaškem je pokaždé jiný, plný inovací a dobré nálady. Počátky byly hodnĕ tĕžké a hlavnĕ bolavé :D, ale stačilo si pustit do uší na chůzi pár vĕt motivační řeči mého idola A.Schwarzeneggera a bolest byla pryč :) ).Na pravidelné cvičení jsem si rychle zvykla a stalo se součástí mého každodenního života. Z počáteční únavy jsem se pomalu dostávala, našla jsem svůj chybějící rytmus a zjišťuji, že jsem to zase JÁ :) - od rána do večera "na pérkách".Individuální řešení a Vaškův prof.přístup, bylo přesnĕ to, co jsem očekávala, jen jsem nečekala, že mi dokáže za tak krátkou dobu tak významným, pro mĕ suprovým způsobem zkvalitnit život a to je k nezaplacení!
Tak že lidičky, pokud se chystáte ke změně Vašeho stylu života a máte to v hlavě právě nastartovaný, jděte do toho naplno! NIKDY nemůže nic fungovat, když do toho nedáš všechno! Poslouchejte rady trenérů, svoje tělo- začněte ho mít radi, ignorujte pochybovače a úplně nej.. začněte věřit v sami sebe!!
Záměrně neuvádím žádné číselné hodnoty, nechám na Vaškovi, i když v čísílkách mám velkou zálibu ;)
Tak že let's go do 2.levelu, budu pořádně bejčit a formovat!
Trenér:
Vlaďky text samozřejmě doplním a to nejen o čísla. Takový úspěch nemůže zůstat bez komentáře.
Každý úspěch, a je jedno v čem, je podmíněn hlavně velkou dávkou vnitřní motivace. Ta v konečném důsledku rozhoduje o úspěchu, zda-li člověk skutečně chce nebo nechce. Moje motivace je vždy krátkodobá a ukazuje dotyčnému cestu a podporuje v začátcích, které jsou zpravidla nejtěžší.
U Vlaďky jsem postupem času zjišťoval, že ten motor v sobě má a celou naší práci v tomto směru usnadnila. S Vlaďkou to byla hra na Foresta. J Když jsem řekl udělej toto, Vlaďka to udělala. Když jsem řekl doložíš mi jídlo s gramážemi, jídlo doložila do posledního gramu. Žádné výmluvy, žádné hledání důvodu proč to nešlo. Zde to byla špička.
Aby to nevypadalo, že vše šlo jako po másle, tak musím zmínit, že jsme určité překážky překonávaly. Ničili jsme společně v jejím okolí právě ty pochybovače, o kterých se Vlaďka zmínila. Ty, kteří jí nepodporovaly a spíše zrazovaly z cesty, na kterou se vydala. Když Vlaďka přišla jednou na trénink a řekla (a to si pamatuji do teď), že se jí někdo ptal: „No a co budeš dělat, až to skončí?“ Vlaďka se ušklíbla a řekla: „Jak skončí, co skončí?“. V tu chvíli jsem si byl jist, že v hlavě zlomila pochybovače. Ví, že změna, kterou prošla, je celoživotní, že to není dieta, která někdy skončí a nikdo a nic jí to nevezme.
Musím poděkovat manželovi Pavlovi, který ji po celou dobu podporoval a pomohl jí tak opět nalézt své staré JÁ.
Jak Vlaďka napsala, jsme na konci levelu 1. Pohyb v žilách je, jídelníček je už minimálně deficitní a ve správném poměru. Na čem nyní musíme s Vlaďkou zapracovat je naučit se plánovat sportovní zatížení. S Vlaďkou jsem již nyní řešil jiný problém. Vlaďka je nyní schopna trénovat denně dvoj či trojfázově. Musel jsem jí tak sport i vzhledem ke zdravotním aspektům redukovat. Až se ještě naučí rozumně dávkovat zatížení, aby ty zdravotní a kondiční benefity sportování nakonec v dlouhodobém horizontu nevyústili v přetrénování a tím spojené zdravotní komplikace, bude v cíli.
Do našeho stanoveného cíle levelu 1 nám chybí už cca 3 kg a já se těším na další level a to je budování fyzické zdatnosti a formování postavy.
Vlaďko, užívej si staronového těla s mírou a rozumem ;)
Sportuj, hodně jez a regeneruj ;)
Děkuji za bezvadnou spolupráci!
Na začátku 29.4.2013 Ke konci 16.1.2014: Rozdíl:
Hmotnost: 103,9 kg 67,1 kg - 36,8 kg
Tuk: 43,9 kg 16,1 kg - 27,8 kg
VSC: 11 3 - 7
Břicho: 120 cm 85 cm - 35 cm
Boky: 116 cm 94 cm - 22 cm
